Křížová cesta v přírodě a požehnání obnoveného kříže na Zámostní

Po několikaleté přestávce jsme opět mohli společně prožít Křížovou cestu v přírodě. Konala se ve slunečné nedělní odpoledne 31. března. První zastavení bylo u kamenného kříže na Dolňansku. Tam se již před půl třetí hodinou sešlo množství věřících z farnosti. P. Krystian Socha MIC, náš nový kaplan, svým úvodem zahájil pobožnost a od prvního zastavení jsme se za doprovodu dechové hudby vydali připomenout si bolestné okamžiky Kristovy cesty na Golgotu. Posledním zastavením byl obnovený dřevěný kříž na Zámostní. Po ukončení pobožnosti byl Otec Krystian požádán, aby obnovený kříž požehnal. To učinil a rovněž pěkným slovem zmínil význam tohoto křesťanského symbolu v krajině.

Velký díky za důstojné prožití této pobožnosti patří muzikantům za doprovod, dále všem, kdo četli texty zastavení, pracovníkům obecního úřadu za přípravu obrazů jednotlivých zastavení, a také všem, kdo se pobožnosti zúčastnili.

Co víme k obnovenému a nově požehnanému kříži na Zámostní? Původní kříž na daném místě stál od roku 1935, na což odkazovalo a odkazuje vročení na něm umístěné. Starý kříž však sešel a na konci osmdesátých let 20. století byl nalezen povalen větrem. Návojští občané však během krátkého času kříž obnovili. Celou akci věrně zachytil Vojtěch Káňa mladší ve svých vzpomínkách: „12. Duben 1987 – neděle. Na odpolední procházce vidím, že kříž na Zámostní spadl. Uhnil a vítr ho vyvrátil. Při dopadu se zlomil a zlomila se také ruka Ježíšova. Přes týden se tato zpráva roznesla po dědině a nastaly přípravy na obnovu tohoto spadlého kříže. Chopili se jí občané Návojné z vlastní iniciativy a přesvědčení, ať již berou Boží slova jakkoliv. 21. Duben 1987 – úterý…Je pošmourno, mlha. Kříž je naložen na vůz a svezen do dědiny. Uložili jsme ho do stodoly k Petrovi Káňovém. Jelikož starý kříž, i když dubový, v zemi shnil, vznikl plán, dát ho na betonový podstavec. Tuto betonovou patku ochotně vyčlenil ze socialistického vlastnictví elektrikář Naňák. Vojta Káňa přivařil ulomenou ruku a ostatní si vzal na povel Franta Káňa. Problémem bylo sehnat dřevo – dub – na kříž. Nakonec byl použitý dub z Hlubokého údolí pod Polomem. Podřezat ho byl Franta a Vojta Káňovi s jedinečným znalcem dřeva ,Terezákem´. Dub do dědiny přivezl 9. Května pan Holba se svým koníkem za asistence Vojty Káně a Ptáčka Františka /Martinka/. V pondělí 11. Května začal pan Martinek křesat podélné trám na kříž na dvoře u Petra Káně. 14. Května 1987 – neděle. Vše už se chystá k postavení nového kříže, který je připravený ve stodole. Natřeli ho bratří Stanislav a Josef Káňovi. Odpoledne jsme připravili a vyčistili jámu po starém kříži. Do hloubky asi 70 cm to v pátek vyhrábl bágr JZD, ale dál už byl zdravý beton a v něm shnilé dřevo. …29. Květen 1987 – pátek. V půl druhé odpoledne přivezl Franta Káňa autem našeho pana faráře Jana Janýšku, který posvětil ve stodole nový dubový kříž. Přítomen byl Franta, Petr a Vojta ml. Káňovi. Ve tři hodiny odpoledne za pěkného počasí začal shon kolem stavění kříže. Přijel pan Líňa s autem JZD, na kterém je malý jeřáb. Chlapi, kteří šli z práce, kříž naložili a za pobízení ,velitele´ Franty Káně jsme vyjeli směrem k Zámostní. Sotva jsme se ale rozjeli, tak si Franta vzpomněl, že nemáme tělo Krista. Tak jsme se u požární zbrojnice zastavili, přineslo se ještě tělo a ostatní zapomenuté věci a počkali jsme na zbytek chlapů, kteří se šli domů převléknout. Potom jsme již za hřmotu dvou aut /jela také pojízdná dílna JZD/vyrazili kolem zámku na Zámostní. Tam nás už čekal traktor s betonem. Nejdříve jsme osadili betonovou patku, zaklínkovali a zalili betonem. Osobně ji vyvažoval neoficiální starosta a oficiální předseda občanského výboru v Návojné v jedné osobě – Alois Naňák. Potom jsme pomocí jeřábu zvedli kříž a přišroubovali ho k patce. Následovalo upevnění Krista na kříž a přibití plechového oblouku. Nakonec jsme provedli terénní úpravy a vše jsme zakončili společnou modlitbou, po které následovalo malé občerstvení slivovicí. Stavěni kříže se zúčastnili: František Káňa, Alois Naňák – Drobeček, Vojtěch Káňa st., Vojtěch Káňa ml., Vladimír Káňa, Petr Káňa, Rudolf Líňa, Josef Matúšů, Antonín Naňák č. p. 98, Franta Naňák č. p. 8, Josef Novosád – Pepa Ozívek, Alois Novák – Surák z Nedašova, Daňo z Mlyniska, Bajzík z Brumova.“

V loňském roce bylo shledáno, že dřevo památky z roku 1987 uhnilo, a to zejména v části křížení břeven, proto bylo ze strany vedení obce rozhodnuto o obnově kříže. Práce zajistila firma Juráň s.r.o., která pracuje i na obnově dřevěnice čp. 4, ve spolupráci se zaměstnanci obecního úřadu. K osazení kříže došlo v září, dodatečné práce (oplechování) pak proběhly v prosinci.

Není bez zajímavosti, že mezi lidmi se objevila verze, která dává postavení původního kříže do souvislosti s tragickou smrtí návojského sedláka, kterého měl v těchto místech zabít blesk. Ovšem nešťastná událost se stala až v roce 1938, tedy o tři roky později než vztyčení kříže. Podrobně ji zachycuje Pamětní kniha obce Návojné z let 1924 – 1946:  „Dne 29. července v pátek kolem 15. hodiny snesla se nad obcí bouře. Nebyla veliká. Jen několikrát bez deště se zablýsklo a zahřmělo. V tu dobu Josef Macháč, rolník z Návojné č. 62, pracoval na poli a chystal se s fůrou obilí jeti domů. Zablýsklo se a v tom okamžení skácel se jmenovaný zasažen bleskem mrtev k zemi. Zároveň byly zabity bleskem obě krávy zapřažené ve voze. Mrtvý zanechal po sobě vdovu a čtyři malé děti.“

Fotografie z Křížové cesty ZDE ke zhlédnutí: navojnan.rajce.idnes.cz/Krizova_cesta_v_prirode_a_pozehnani_obnoveneho_krize_na_Zamostni_31.03.2019

Text: Aleš Naňák